Akademie? Výsledky jsou každým rokem lepší

To si nemyslím, ale rozhodně se zařadil mezi neúspěšnější roky posledního desetiletí. Čísla a fakta mluví jasnou řečí, proto jen krátce zrekapituluji, co se v tomto roce povedlo více než v letech předešlých.

Máte slovo…

V tomto kalendářním roce jsme měli nejvíce odchovanců v profesionálním fotbale, to jest v první nebo druhé lize. To je hledisko, které je pro hodnocení fungování akademie určující. Mezi úspěchy akademie lze v každém případě zařadit postup B-týmu do druhé ligy s několika dorostenci v kádru. Zaznamenali jsme nárůst odchovanců v českých reprezentačních týmech v čele s Matějem Šínem, který byl povolán dokonce do reprezentačního A-týmu.

To je dost důvodů ke spokojenosti...

Jak jsem řekl, spokojeni můžeme být s tím, že naše výsledky jsou každým rokem lepší. Sotva budu někdy úplně spokojen s celkovým stavem. Tím spíš, když vidím, jak velký kus cesty a kolik práce je ještě před námi… Není čas ani prostor k uspokojeni, zdaleka nejsme tam, kde bych akademii Baníku chtěl vidět. Baník Ostrava je špičkový český klub a jako takový musí produkovat hráče do velkého fotbalu v mnohem větší míře. Prakticky neustále.

Je systém výchovy hráčů v Akademii FCB pro takovýto výsledek nastaven?

Klíčové je, že žádný takový systém, tím spíše v akademii Baníku, nesmí být založen na náhodě nebo takzvaných příznivých okolnostech. Ty si akademie musí vytvářet sama dlouhodobým a konzistentním plánováním rozvoje a samozřejmě nastavením jasných pravidel. Nejlepší hráče mohou vychovávat jen ti nejlepší trenéři, kteří na sobě musí neustále pracovat, vzdělávat se, posouvat se. Na trenéry musí být akademie stejně náročná jako na hráče. Náročnost, odbornost a zápal, to je nezbytná výbava každého trenéra v akademii, kdo jí nedisponuje, nemůže v Akademii Baníku Ostrava pracovat. Pouze tímto způsobem můžeme vychovat hráče pro vrcholový fotbal.

Dlouhodobý projekt také potřebuje důvěru…

Samozřejmě, ta je stejně nezbytná. Tak jako já s Richardem Urbanem jako lidí ve vedení naší akademie cítíme podporu od pana majitele či výkonného ředitele, kteří za námi stáli i ve chvílích, kdy se něco nepovedlo, tak na oplátku i my musíme dát důvěru lidem, které jsme si Akademii vybrali. Právě proto, že se jedná o dlouhodobý projekt s jasným společným cílem, o němž věříme, že k němu směřujeme.

Sportovním vedením akademie už za vašeho působení prošlo několik osob, sportovním šéfem baníkovské mládeže byl Marcel Frajt, po něm Radim Kovář. Co po sobě zanechali?

Za tuto otázku děkuju, moc rád na ni odpovím, protože oba trenéři, které jste zmínil, Akademii Baníku výrazným způsobem posunuli. Marcel Frajt byl důrazný v základech v disciplíně na tréninku, ve škole, a hlavně začal systematicky posouvat hráče do B-týmu. Když odešel do A-týmu, nahradil ho právě Radim Kovář, který pokračoval v jeho filozofii a nebál se udělat i nepopulární kroky.

Jaké?

Zmíním jeden. Naše U19 přezimovala už v loňském roce na prvním místě. My jsme si ale byli vědomi, že se jednalo spíše o výsledek taktické přípravy než herní kvality, zejména té individuální. Do B-týmu jsme tehdy proto posunuli nejlepší tři dorostence, osm hráčů odešlo do jiných klubů, a šanci jsme dali mladším hráčům s větším potenciálem pro profesionální fotbal. Zpočátku jsme za to čelili kritice, tým na jaře čtyřikrát za sebou prohrál, ale dnes tito kluci na hřišti dokazují, že to rozhodnutí bylo správné.

Radim Kovář před časem ve funkci skončil, nahradí jej Daniel Rygel…

Radimovi musím poděkovat za jeho výbornou práci. Táhlo ho to stále k trénovaní a po vzájemné domluvě bude nadále trenérem U19 B. Od 1. ledna přebírá jeho pozici Daniel Rygel, šéftrenér SpSM a bývalý ligový hráč. Dana znám dlouho, cením si jeho charakter i přímý přístup. Vidím v něm velkou osobnost nejen baníkovského fotbalu, která má potenciál Akademii Baníku posunout zas o kus dál. Stejně jako s Radimem Kovářem bude také s Danielem Ryglem úzce spolupracovat Václav Daněk.

Vraťme se nicméně k týmu U19, který po podzimu vede celostátní ligu staršího dorostu. Zaútočí na jaře na titul? Respektive, bude titul prioritou?

Verner Lička mi jednou řekl: „Klíčové je, jakým způsobem hry se prezentuješ. Když hraješ dobře, výsledky přijdou. Chtěj vyhrávat, ale kvalitní hrou, kvalitními výkony.“ Jinými slovy, výsledky určitě důležité jsou, ale základem je způsob, jakým se týmy prezentují. Uvedu příklad. V uplynulé sezoně vyhrála naše U16, tedy ročník 2008 svou soutěž. Tým měl přitom nejvíce vstřelených a nejméně obdržených gólů. Dokázal pak, už jako tým U17, porazit Bayern 3:2, a největší pochvaly se dočkal právě od tohoto soupeře, který chce hrát znovu. Ročník 2007 jsme roztrhli a částečně jím doplnili současnou devatenáctku. Mimochodem, u tohoto ročníku je zvlášť vidět, jak moc je důležitá práce trenérů v žákovských kategoriích a jaký vliv má na to, že nám pak vyrůstají velice zajímaví hráči. Ale abych se vrátil k vaší otázce. Ano, U19 Baníku vede ligu, ale nejdůležitější je způsob, jakým se to děje: máme čtvrtý nejmladší tým v soutěži a opět jsme nastříleli nejvíce gólů a zároveň nejméně inkasovali. Chtěli bychom být samozřejmě první i po sezoně, ale posun do profifotbalu zůstává prioritou.

Takže dojde k posunům hráčů do B-týmu? Kolik jich bude?

To bychom v této chvíli velice předbíhali, tohle se bude teprve řešit. Ale odkazuji na svou předchozí větu, posun do profifotbalu zůstává prioritou.

Zmiňme i další ročníky…

O některých už byla řeč. To konečné hodnocení bude vždy závislé na tom, kolik borců oblékne ten nejpěknější modrobílý dres, tj. ten v A týmu. Ale je dobře, že můžeme konstatovat, že dnes najdeme zajímavé hráče prakticky v každém ročníku naší akademie. A pokud jde o výsledky, zmínit je můžu, ale pokud jde o hodnocení, platí, co jsem řekl před chvílí. Tak tedy: U17 se v celostátní lize dělí o třetí místo s Olomoucí, fanoušci si možná vybaví i vynikající účast na turnaji v Itálii, kde se náš mladší dorost umístil před AC Milán. Čtrnáctka se v létě se stala mistrem, nyní přezimují všechny žákovské týmy na prvních místech svých soutěží. Konkrétně ročník 2009 předváděl po celý podzim velmi kvalitní hru, a to i bez dvou hráčů, které jsme posunuli do sedmnáctky. A pokud jde o naše nejmenší naděje, děti ročníku 2014, se výborně prezentovaly na Planeo cupu či Memoriálu Evžena Hadamczika.

Jak akademie využívá služeb bývalých hráčů?

Mnozí z nich jsou zapojeni do tréninkového procesu. I díky nim můžeme klást ještě větší důraz na individuální přípravu, na kterou klademe stále větší důraz. Spolupracujeme s ikonami Baníku, mezi které patří Václav Daněk, Michal Papadopulos, Radek Slončík nebo René Bolf. Hráči mají jedinečnou příležitost učit se od těch nejlepších.

Na začátku rozhovoru jste zmínil, že k celkové spokojenosti, pokud se týká výsledků Akademie Baníku Ostrava, máte ještě daleko. Co je tedy cílem Akademie FCB?

Jsme Baník Ostrava a dobře si uvědomují, kde Baník byl na začátku po převzetí panem Brabcem a kolik práce už se stihlo udělat. Musíme být ale nastaveni tak, že ve výchově hráčů pro profesionální fotbal musíme být absolutně nejlepší v Česku a snažit se patřit do špičky v Evropě. Ta cesta bude ještě dlouhá, ale k tomuto cíli chceme směřovat.