Nabízíme vám příběh BazalBUBa, oficiálního maskota FC Baník Ostrava.
Jak to vše začalo, rok 2002
Všichni si asi vzpomenete na úvahu Rudolfa Hrušinského alias doktora Skružného z filmu Vesničko má středisková: „Lidé nevědí co s penězma! On má barák, televizor, auťák… Tak si říká - co ještě nemám? Hrobku!“ A v podobném duchu jsem jednou polemizoval o Baníku i já. Má slavnou tradici, krásný stadión, bezpočet chorálů …. Co tedy ještě nemá? Maskota! Od této prvotní myšlenky byla cesta ke zrození BazalBUBa ještě hodně dlouhá, plná omylů a slepých uliček, ale i různých šťastných náhod a setkání. Ta cesta trvala déle než jeden rok.
Bude to krteček?
V úzkém okruhu svých známých jsem tuto myšlenku předestřel a čekal nějaký nápad, jak by mohl maskot Baníku vypadat. Z valné většiny padaly návrhy na krtka (spojení s hornictvím), případně na kamzíka (znak Slezské Ostravy). V prvém případě bylo vypracováno i několik grafických návrhů, ale všechny se více či méně podobaly slavnému ztvárnění Zdeňka Milera. V druhém případě bylo záhy zřejmé, že znak domovské části Baníku většina lidí nezná a napasovat ho nějak na klub by bylo takřka nemožné. Další vhodné nápady již nepřišly, takže tímto bylo upuštěno od toho, jak zhmotnit maskota Baníku z říše zvířat.
The BUB of The Mine
Dalším logickým krokem bylo zaměřit se přímo na název klubu a ostatně i na celou historii Ostravska. Postava horníka by zjevně dávala smysl, nicméně i sebelepší vizualizace většinou nestačí, maskot by měl mít i nějakou nadstavbu a příběh. O výrazu jeho tváře jsem měl jasno celkem okamžitě: musí být drsná, vrásčitá a hlavně s ikonickou přilbou typu „želva“. Později vše do sebe krásně zapadlo, na přilbu jsem přidal rohy a přesmyčkou od výrazu Belzebub (hebrejsky výraz pro čerta) došel k názvu BazalBUB. Ano, konečně čerti i horníci se prakticky pohybují ve stejném teritoriu. A příjemný bonus přišel po nahlédnutí do slovníku - v americkém slangu totiž „bub“ znamená přátelské oslovení: „chlape“, „hochu“, „kámo“.
Zrozen Na Společenstvu
Další souhrou náhod jsem dostal kontakt na grafika Aleše Nowáka. Úvodní schůzku si sjednáváme v legendární restauraci Spolek, kde Aleši předestírám svou představu podoby maskota a zároveň načrtávám základní rysy přímo na účtenku. Po několika dnech je BazalBUB na světě a finální výsledek přesně odpovídá mému zadání. Následně zasílám šéfredaktorovi Deníku Tomáši Šiřinovi grafickou podobu maskota, který pak, k mému velkému překvapení, vychází následující den na úvodní stránce novin. Tímto je BazalBUB představen široké veřejnosti.
BazalBUB je přijat
První odezvy fanoušků jsou velice pozitivní a berou BUBa za svého. Baníkovský veterán Vlastík z Butiku BOFC SARA se ujímá výroby suvenýrů pro fanoušky. Později - opět ve spolupráci s Alešem Nowákem, vznikají další variace maskota, pózuje s Jarkem Nohavicou i T.G.M. BazalBUB (a server banik.cz) se stává mediálním partnerem koncertu skupiny Iron Maiden na Bazalech. A zřejmě nejpůsobivější pak byl pohled na největší „plachtu“ v ČR rozvinutou na našich ochozech, kdy hlava BazalaBUBa tvoří ústřední motiv. Při propadu části hřiště i seriózní média přichází s domněnkou, zda se na povrch nevyhrabal samotný BazalBUB. Samozřejmě, šlo o nadsázku, ale kdoví…
Oficiální maskot?
Za vlády „tenistů“ nad klubem vznikla z jejich strany iniciativa na vytvoření oficiálního maskota Baníku. Do médií zhusta vydávají prohlášení, že BazalBUB nemá s klubem pranic společného a je prý třeba vytvořit maskota, který by, na rozdíl od BazalBUBa, nestrašil děti. Možná byly děti majitelů z Prahy příliš přecitlivělé, nicméně BUBa se místí chacharčata zcela určitě nebojí, ba právě naopak. Následná soutěž na maskota pak byla přehlídkou různých bizarních nápadů a vítězný návrh nikdy nebyl dále nijak realizován ani marketingově využit.
To je ve zkratce příběh jednoho nápadu, který vznikl u piva a byl dotažen do zdárného konce. Možná jednou přijde doba, kdy i hráči Baníku budou mít na dresu logo BazalBUBa anebo bude vyobrazen na klubovém autobusu. Symbolu, který odkazuje na slavnou historii našeho města, bez které by Ostrava nebyla Ostravou a Baník Baníkem.
Po vstupu pana Václava Brabce, který vytáhl Baník z úplného fotbalového dna, se změnil i přístup klubu k postavě BazalBUBa. Ten je tak nyní v pozici oficiálního maskota a pomalu se rozvíjí marketingová aktivita na jeho zviditelnění na vícero frontách.
V první fázi se tak rozjela spolupráce u těch nejmladších, kdy BazalBUB v „životní“ velikosti doprovází různé akce baníkovské mládežnické akademie. Poprvé tomu bylo v roce 2019 na Memoriálu Evžena Hadamczika. Právě povědomí těch nejmladších o hornické minulosti svého klubu se dnes jeví jako mimořádně důležité. Naše mladé fotbalové naděje zřejmě nikdy neviděly skutečného horníka s černě olemovanýma očima, neviděly točící se kola na těžních věžích ani uhelné vozíky důlní lanovky putující směrem ze Slezské Ostravy. Nicméně právě proto musí tato nastupující generace hráčů, ale i mladých příznivců vědět, že takřka před sto lety právě horníci stáli u zrodu u našeho slavného klubu. Věřme, že BazalBUB se tak stane věčným odkazem nejen na hornickou minulost našeho klubu, ale i na stadion, kde Baník získal doposud všechny mistrovské tituly a odehrál i velké pohárové bitvy s věhlasnými soupeři.
Ostravské publikum dovedete ledacos hráčům odpustit, co však neodpouští je laxnost, šlendrián a lenost - tedy přesně ten přístup, který se nikdy netoleroval u žádného horníka na šachtě. Věřme, že tato tradice bude pokračovat - a nasazení, oddanost a píle bude vizitkou hráčů v modrobílých dresech všech věkových kategorií. A možná přijde i doba, kdy hlava BazalBuba bude součástí oficiálního dresu a stane se tak určitým mementem těchto zásad.
Obrázky k příběhu: